Akutní horská nemoc je soubor zdravotních obtíží, které mohou postihnout horolezce, turisty, lyžaře nebo cestovatele ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 2500 m n. m.
Akutní horská nemoc je způsobena nižším tlakem vzduchu a sníženým obsahem kyslíku ve vzduchu. Čím rychleji člověk vystoupá do vysoké nadmořské výšky, tím je pravděpodobnější, že se u něj příznaky akutní horské nemoci objeví.
Nejlepším způsobem, jak předejít akutní horské nemoci, je stoupat postupně. Výstup do výšky 3000 m n. m. by měl ideálně trvat několik dní. Nad touto hranicí se doporučuje stoupat velmi pomalu – nejlépe tak, aby se nadmořská výška, ve které člověk přespává, nezvýšila o více než 300 až 500 metrů za noc.
Zvýšené riziko vzniku akutní horské nemoci hrozí, pokud člověk:
běžně žije na úrovni moře nebo blízko ní, a příležitostně cestuje do vysoké nadmořské výšky,
nemoc již někdy v minulosti prodělal,
vystoupá příliš rychle,
není na vyšší nadmořskou výšku aklimatizován,
během probíhající aklimatizace konzumuje alkohol nebo jiné návykové látky,
má zdravotní potíže se srdcem, nervovým systémem nebo plícemi.
Viz také akutní.